V rámci Dní izraelské kultury můžete ochutnat i speciální izraelské menu u partnera akce Gurmán restaurant Staré Slaný v termínu od 6. do 17.4. 2017:
čtvrtek 30. března 2017
středa 29. března 2017
Degustace izraelských vín s přednáškou s Robinem Böhnischem
Do pondělí 3. dubna si můžete zakoupit vstup na degustaci izraelských vín od hlavního dovozce těchto vín do ČR firmy Terra Vinifera. Vstupenky si můžete zakoupit online na adrese https://www.kultura.slansko.cz/ či v pokladně městského kina.
V rámci degustace proběhne promítání o Izraeli od severu na jih se zastávkami v jednotlivých vinařských oblastech a vinařstvích s ochutnávkou tamních vín.
Samotná akce se uskuteční v pátek 7. dubna v prostorách Dividýlka Hotelu Hejtmanský dvůr na Masarykově náměstí ve Slaném a bude doplněna drobným občerstvením od Hotelu Hejtmanský dvůr.
A jaké jsou vinařské oblasti v Izraeli?
Největšími vinařskými oblastmi v Izraeli byly ještě před několika lety Samaří a Samson. Svůj význam si především díky existenci některých zajímavých projektů zachovávají i v současnosti, rozlohou vinic a produkcí hroznů je ale v poslední době předčila Galilea. Svůj návrat mezi vinařské regiony zažívá po několika tisících letech také poušť Negev. Iniciativa k využívání nových či staronových lokalit pro vinařský průmysl vychází zpravidla od jednotlivých výrobců. V Izraeli existuje pět vinařských regionů - Galilea, Samaří, Samson, Judské kopce a poušť Negev. Ty byly vymezeny v 60. letech 20. století ještě před ohromným kvantitativním a především kvalitativním posunem izraelského vinařství. Tyto oblasti jsou pro potřeby zeměpisného označování vína respektovány příslušnými autoritami EU, USA atd. Jednotlivé oblasti dělí Izraelci už především pro svou potřebu na menší podoblasti.
Galilea
Horní Galilea, Dolní Galilea, Golanské výšiny
Tento region zahrnuje sever Izraele a Golanské výšiny. Pro zajímavost se sluší dodat, že historická Galilea pokračuje směrem do jižního Libanonu, kde také leží pravá Kána, kde měl Ježíš proměnit vodu na víno. Většina vinařství využívá hroznů z Galileje pro svá přední vína (First Label, Flag Ship) a tzv. rezervy. Oblast se během relativně krátké doby stala kvalitativně předním vinařským regionem Izraele. Galileu charakterizují vysoké polohy a specifické půdní a klimatické poměry. Na Golanských výšinách dominuje podklad sopečného původu, v Horní Galileji je mnohde půda vápenitá a štěrkovitá. Území má ve srovnání se zbytkem Izraele více vláhy a v zimě i sněhové srážky.
Samaří
Pohoří Carmel, Samařské kopce, Šaronská planina
Region představuje co do vinařského průmyslu cenné dědictví po iniciativách barona Edmonda de Rothschild. Charakterizuje jej horské pásmo Carmel a blízkost středomořského pobřeží. Hlavní koncentrace vinic a některých vinařských podniků je v okolí města Zichron Jaakov, které je jedním ze sídel podniku Carmel a kterému se přezdívá hlavní město izraelského vinařství. Jeho historické centrum připomíná městečka v Bordeaux. Dalším centrem je Binyamina, kde sídlí rovněž stejnojmenný vinařský podnik. Půdy v oblasti jsou středně těžké, klima typicky středomořské, tedy s teplými léty a relativně vlhkými zimami.
Samson
Centrální pobřežní planina, Judská nížina, Judské podhůří
Region pojmenovaný po biblickém hrdinovi tvoří především pobřežní plošina Dan a Judská nížina se zaoblenými kopečky. Mnoho vinic vinařství Carmel a Barkan leží právě v tomto regionu, Carmel má v Rishon le Zion rovněž svůj hlavní závod. V Ramle původně sídlilo vinařství Segal. Půdy jsou poblíž moře písčité, vyskytuje se tu i železito vápenitá terra rosa. Dále k horám je podloží vápencové a kamenité, ale také jílovité a hlinité. I tato oblast je dědictvím po baronu Edmondu de Rothschildovi. Klima je středomořské, v létě velmi horké, zimy jsou mírné.
Judské kopce
Jeruzalém, Guš Ecijón, Jatirský les
Zatím relativně málo rozvinutý vinařský region, rozkládající se v okolí Jeruzaléma. Vinice rostou v úzkých údolích nebo na malých terasách. Jsou vysázeny západně od Jeruzaléma a přes hory se táhnou k Jatirskému lesu na severní hranici pouště Negev. Půdy jsou tu mělké, kamenité a vysychavé. Dny jsou velmi horké, noci na kopích chladné, nejvyšší polohy v zimě zažívají sněhovou pokrývku. Klima přechází ze suchého ke středomořskému.
Negev
Ramat Arad, Negevská vysočina
V biblických dobách byl Negev populární oblastí pro pěstování vína. Dnes se nové vinice vysazují především na kopcích sverovýchodního s středního Negevu. Výsadby v tomto vyprahlém regionu jsou zprvu závislé na závlahových systémech. Tratě jsou položeny i 600 m n.m., kde jsou výrazné rozdíly mezi teplotami ve dne a v noci. První z větších vinařství, které realizovalo výsadby v Negevu, byl Carmel. Tishbi má vinice ve Sde Boker, Barkan v kráteru Mitzpe Ramon. Půdy jsou v Negevu písčité až sprašovité, klima suché a horké. Sucho a nízká vlhkost jsou prevencí proti šíření chorob.
V rámci degustace proběhne promítání o Izraeli od severu na jih se zastávkami v jednotlivých vinařských oblastech a vinařstvích s ochutnávkou tamních vín.
Samotná akce se uskuteční v pátek 7. dubna v prostorách Dividýlka Hotelu Hejtmanský dvůr na Masarykově náměstí ve Slaném a bude doplněna drobným občerstvením od Hotelu Hejtmanský dvůr.
A jaké jsou vinařské oblasti v Izraeli?
Největšími vinařskými oblastmi v Izraeli byly ještě před několika lety Samaří a Samson. Svůj význam si především díky existenci některých zajímavých projektů zachovávají i v současnosti, rozlohou vinic a produkcí hroznů je ale v poslední době předčila Galilea. Svůj návrat mezi vinařské regiony zažívá po několika tisících letech také poušť Negev. Iniciativa k využívání nových či staronových lokalit pro vinařský průmysl vychází zpravidla od jednotlivých výrobců. V Izraeli existuje pět vinařských regionů - Galilea, Samaří, Samson, Judské kopce a poušť Negev. Ty byly vymezeny v 60. letech 20. století ještě před ohromným kvantitativním a především kvalitativním posunem izraelského vinařství. Tyto oblasti jsou pro potřeby zeměpisného označování vína respektovány příslušnými autoritami EU, USA atd. Jednotlivé oblasti dělí Izraelci už především pro svou potřebu na menší podoblasti.
Galilea
Horní Galilea, Dolní Galilea, Golanské výšiny
Tento region zahrnuje sever Izraele a Golanské výšiny. Pro zajímavost se sluší dodat, že historická Galilea pokračuje směrem do jižního Libanonu, kde také leží pravá Kána, kde měl Ježíš proměnit vodu na víno. Většina vinařství využívá hroznů z Galileje pro svá přední vína (First Label, Flag Ship) a tzv. rezervy. Oblast se během relativně krátké doby stala kvalitativně předním vinařským regionem Izraele. Galileu charakterizují vysoké polohy a specifické půdní a klimatické poměry. Na Golanských výšinách dominuje podklad sopečného původu, v Horní Galileji je mnohde půda vápenitá a štěrkovitá. Území má ve srovnání se zbytkem Izraele více vláhy a v zimě i sněhové srážky.
Samaří
Pohoří Carmel, Samařské kopce, Šaronská planina
Region představuje co do vinařského průmyslu cenné dědictví po iniciativách barona Edmonda de Rothschild. Charakterizuje jej horské pásmo Carmel a blízkost středomořského pobřeží. Hlavní koncentrace vinic a některých vinařských podniků je v okolí města Zichron Jaakov, které je jedním ze sídel podniku Carmel a kterému se přezdívá hlavní město izraelského vinařství. Jeho historické centrum připomíná městečka v Bordeaux. Dalším centrem je Binyamina, kde sídlí rovněž stejnojmenný vinařský podnik. Půdy v oblasti jsou středně těžké, klima typicky středomořské, tedy s teplými léty a relativně vlhkými zimami.
Samson
Centrální pobřežní planina, Judská nížina, Judské podhůří
Region pojmenovaný po biblickém hrdinovi tvoří především pobřežní plošina Dan a Judská nížina se zaoblenými kopečky. Mnoho vinic vinařství Carmel a Barkan leží právě v tomto regionu, Carmel má v Rishon le Zion rovněž svůj hlavní závod. V Ramle původně sídlilo vinařství Segal. Půdy jsou poblíž moře písčité, vyskytuje se tu i železito vápenitá terra rosa. Dále k horám je podloží vápencové a kamenité, ale také jílovité a hlinité. I tato oblast je dědictvím po baronu Edmondu de Rothschildovi. Klima je středomořské, v létě velmi horké, zimy jsou mírné.
Judské kopce
Jeruzalém, Guš Ecijón, Jatirský les
Zatím relativně málo rozvinutý vinařský region, rozkládající se v okolí Jeruzaléma. Vinice rostou v úzkých údolích nebo na malých terasách. Jsou vysázeny západně od Jeruzaléma a přes hory se táhnou k Jatirskému lesu na severní hranici pouště Negev. Půdy jsou tu mělké, kamenité a vysychavé. Dny jsou velmi horké, noci na kopích chladné, nejvyšší polohy v zimě zažívají sněhovou pokrývku. Klima přechází ze suchého ke středomořskému.
Negev
Ramat Arad, Negevská vysočina
V biblických dobách byl Negev populární oblastí pro pěstování vína. Dnes se nové vinice vysazují především na kopcích sverovýchodního s středního Negevu. Výsadby v tomto vyprahlém regionu jsou zprvu závislé na závlahových systémech. Tratě jsou položeny i 600 m n.m., kde jsou výrazné rozdíly mezi teplotami ve dne a v noci. První z větších vinařství, které realizovalo výsadby v Negevu, byl Carmel. Tishbi má vinice ve Sde Boker, Barkan v kráteru Mitzpe Ramon. Půdy jsou v Negevu písčité až sprašovité, klima suché a horké. Sucho a nízká vlhkost jsou prevencí proti šíření chorob.
IZRAEL: Svatá země v obležení - cestovatelská přednáška Jiřího Kaláta
Na přednášku Jiřího Kaláta - Palestina: Země nezemě (středa 12.4. 11, 45h Aula gymnázia ve Slaném) naváže v 17 h přednáška Izrael: Svatá země v obležení v Malé galerii Vlastivědného muzea ve Slaném.
Více informací a fotografií naleznete na http://jiri-kalat.cz/?p=12.
 |
| Velký Pátek v Jeruzalémě |
 |
| Izraelská osada Har Homa u Jeruzaléma |
"Po několika cestách do různých koutů naší planety jsem se ocitl na Blízkém východě, přesněji ve státě Izrael. Za mnou byla léta studia, desítky přečtených knih a článků i zhlédnutí mnoha dokumentů.
 |
| Negevská poušť |
Můj mozek předpokládal, že je připraven na to, co mělo přijít. Nebyl a tak to vlastně začalo. Rána za ranou a překvapení za překvapením mě provázely po celou dobu mého putování i žití ve Svaté zemi. Byl to Izrael (no a vlastně také trochu Palestina, ale o tom je jiné povídání), který mě uchvátil se všemi jeho klady i zápory, hříšnostmi a svátostmi. Dvanáct měsíců nabytých tenzí, konflikty i cestováním. Strach a úžas vyvolávající situace, hluboké cesty do tradic a historie země, jež je považována za jednu z nejvíce konfliktních zón této planety.
 |
| Pobřeží Středozemního moře u ruin antického města Cesarea |
V těchto rozepřích nejde pouze o dvojstranný konflikt mezi Izraelci a Palestinci, ale i o vnitřní rozkol mezi křesťany, židy, mezi ortodoxními i ultra ortodoxními zastánci stejných i různých náboženství. Sílí zde boj o ženská práva, emancipaci i rovnost. Nalezneme zde mnoho štěpných linií, okolo kterých probíhá napětí. Někdy bylo poznávání o průšvih, někde bylo nutné trochu vynalézavosti, ale vždy výsledek stál zato. Během přednášky seznamuji posluchače s drobnými výseky a příběhy této krásné země. Pár střípků, které pozvednou míru zvědavosti a do popředí postrčí touhu tuto zemi vidět."
Jiří Kalát
Více informací a fotografií naleznete na http://jiri-kalat.cz/?p=12.
 |
| Ultraortodoxní čtvrť Mea Šearim v Jeruzalémě |
PALESTINA: Země nezemě - Cestovatelská přednáška Jiřího Kaláta
Cestovatelskou přednášku Jiřího Kaláta můžete navštívit ve středu 12. dubna od 11,45 hodin v aule Gymnázia V. B. Třebízského ve Slaném. A o čem přednáška bude?
Už jen samotný název je vlastně problém. Vymezení toho, co se vlastně rozkládá na území, které my většinou známe pod označením západní břeh Jordánu a Gaza, je zmatené a v mnoha případech značně nestabilní. Jak žijí lidé na místech, kde prakticky neustále doutnající i vybuchující konflikt na sebe dennodenně upozorňuje? Jedni několik desítek let přežívají pod okupací, druzí se nyní nacházejí pod správou organizace, jenž mnozí zvou teroristickou.
Cestování po Palestině mnohdy vzbuzuje značné kontroverze. Jedni tvrdí, že jde o nebezpečný a hazardní „sport.“ Jiní zase povídají, že nikoliv. Já říkám, že vše záleží na tom, jak se vyspí vrcholní politici a co řeknou ráno v televizi nebo rádiu. Možná je zde znát drobná nadsázka, ale ve své podstatě to tak funguje. Pravděpodobnost demonstrace či střetu s armádou (ty mohou turistu ohrozit asi nejvíce, zvláště pokud se nelézá ve špatný čas na nesprávném místě) se u Palestinců mnohdy odvíjí od toho, co vidí v televizi, či čtou na internetu. Jedním ze základních pravidel, je tak pečlivé pozorování místních médií. Žádný strach, mnoho novin i zpravodajství vychází v angličtině. Pravidel je více a i o nich je má přednáška.
„Jednotýdenní turisté“ přijedou do Izraele a samozřejmě zavítají i do Palestiny (což mnozí ani nezaregistrují). Bohužel uvidí pouze její turistický odraz, fata morgánu prosperity a bohatství.
Většinou se návštěvníci zastaví ve městech, jakými jsou Jericho (pohybují se jen po archeologickém parku), Betlém (kouknout do kostela, na bazar, ke zdi na obrázky a zase rychle pryč), anebo možná i Ramalláh (i když sem vyrážejí jen ti nejodvážnější). V klimatizovaném autobusu s průvodcem za krkem pak projíždějí, bez otravování izraelské armády i osadníků, okupovanými územími a nic nevidí. Nezdá se jim nic divné, zvláštní či nestandardní. Sledují jen to, co chtějí. Tu druhou Palestinu, kde lidé čelí každodennímu napadání od izraelských vojáků i osadníků, které zase napadají místní Arabové, vidět nemohou. Je schovaná v uprchlických táborech a za vysokou zdí oddělující Izrael a Palestinská území.
Politika k cestování bohužel patří. V této „zemi“ je přítomná na každém kroku a v každém nádechu. I proto a zvláště v místním kontextu se i o ní v přednášce, byť jen spíše dotykově, zmíním. Nebudu říkat, kdo má právo a kdo nemá. Budu jen vyprávět příběhy a věren radě, jež jsem dostal od kamaráda novináře (řekl mi „Všichni tady lžou!") budu spíše otázky vyvolávat, než na ně odpovídat."
Více informací a fotografií naleznete na http://jiri-kalat.cz/?p=6.
"Existuje Palestin i Palestina, i když pro některé lidi neexistuje vůbec žádná a jedná se pouze o Judeu a Samaří.
 |
| Judská poušť |
 |
| Pouštní klášter Mar Saba |
 |
| Oslavy změny palestinského statusu v OSN na podzim roku 2011 v Ramalláhu |
Cestování po Palestině mnohdy vzbuzuje značné kontroverze. Jedni tvrdí, že jde o nebezpečný a hazardní „sport.“ Jiní zase povídají, že nikoliv. Já říkám, že vše záleží na tom, jak se vyspí vrcholní politici a co řeknou ráno v televizi nebo rádiu. Možná je zde znát drobná nadsázka, ale ve své podstatě to tak funguje. Pravděpodobnost demonstrace či střetu s armádou (ty mohou turistu ohrozit asi nejvíce, zvláště pokud se nelézá ve špatný čas na nesprávném místě) se u Palestinců mnohdy odvíjí od toho, co vidí v televizi, či čtou na internetu. Jedním ze základních pravidel, je tak pečlivé pozorování místních médií. Žádný strach, mnoho novin i zpravodajství vychází v angličtině. Pravidel je více a i o nich je má přednáška.
 |
| Hebron je krásné, i když rozdělené, město, o němž se píše již v Bibli |
„Jednotýdenní turisté“ přijedou do Izraele a samozřejmě zavítají i do Palestiny (což mnozí ani nezaregistrují). Bohužel uvidí pouze její turistický odraz, fata morgánu prosperity a bohatství.
Většinou se návštěvníci zastaví ve městech, jakými jsou Jericho (pohybují se jen po archeologickém parku), Betlém (kouknout do kostela, na bazar, ke zdi na obrázky a zase rychle pryč), anebo možná i Ramalláh (i když sem vyrážejí jen ti nejodvážnější). V klimatizovaném autobusu s průvodcem za krkem pak projíždějí, bez otravování izraelské armády i osadníků, okupovanými územími a nic nevidí. Nezdá se jim nic divné, zvláštní či nestandardní. Sledují jen to, co chtějí. Tu druhou Palestinu, kde lidé čelí každodennímu napadání od izraelských vojáků i osadníků, které zase napadají místní Arabové, vidět nemohou. Je schovaná v uprchlických táborech a za vysokou zdí oddělující Izrael a Palestinská území.
 |
| Izraelské vojenské hlídky v ulicích Hebronu |
Jiří Kalát
Více informací a fotografií naleznete na http://jiri-kalat.cz/?p=6.
Krav Maga a Kapap - ukázková hodina s přednáškou
V rámci Dní izraelské kultury se můžeme těšit i na ukázkovou hodinu bojových umění z Izraele, která proběhne v pondělí 10. dubna od 19,30h v tělocvičně 3. ZŠ Rabasova ve Slaném.
A co je Krav Maga a KAPAP?
Krav Maga a KAPAP jsou 2 systémy reálného boje a oba pocházejí z Izraele. Vznikly v 50. letech 20. století a každý systém má jiného zakladatele. Krav Maga byla založena Imi Lichtenfeldem a KAPAP Havivem Galiskem. Oba systémy se pak zabývají bojem beze zbraně, obranou proti zbraním a k výcviku patří samozřejmě i střelba.
Krav Maga (hebrejsky: boj zblízka) byla založena Imi Lichtenfeldem (1910-1998), slovenským Židem a sportovcem, který díky své velmi dobré kondici a znalostem bojových umění cvičil nově formovanou IDF v letech (1948-1968). I po odchodu z armády se Imi věnoval rozvoji svého systému sebeobrany pro civilní použití. V roce 1981 založil společně s Eyalem Yanilovem nejznámější organizaci propagujicí Krav Maga po světě – IKMF.
KAPAP (Krav Panim el Panim, hebrejsky: boj v tváří v tvář) byl založen Havivem Galiskem (1930-2005), jehož prvorozeným synem je Moshe Galisko, současný představitel IKA (International KAPAP Association), tedy asociace, pod jejíž záštitou cvičíme. Haviv žil v Palestině a bojoval za nezávislost Izraele v rámci jednotek Palmach. Poté, díky svým bojovým zkušenostem, učil IDF především v sebeobraně proti střelným zbraním a práci se střenou zbraní.
Přijďte se podívat a vyzkoušet tento způsob sebeobrany na vlastní kůži. Zajímavý článek o historii Izraele a jeho obranných složkách a další informace naleznete na stránkách organizace na https://www.kravmaga-kapap.cz/kapap/historie-izraele.
čtvrtek 23. března 2017
Josef Hřebík - Židovská svatá Písma v křesťanské Bibli
V sobotu 8.4. navštivte přednášku v rámci Slánské akademie volného času v bývalém hotelu Grand ve Slaném, salónek ve 2. patře.
Doc. ThLic. Josef Hřebík, Th.D. S S L (* 29. 3. 1956, Kladno) působí na katedře biblických věd Katolické teologické fakulty UK v Praze, kde již v roce 2000 obhájil disertační práci Lest cestou k požehnání?, která byla v témže roce oceněna nejvyšším stupněm Bolzanovy ceny UK. V roce 2001 měl semestrální stáž v Centro delle religiose v italském Trentu a od roku 2001 je členem Catholic Biblical Association of America a korespondentem Old Testament Abstracts. V roce 2004 byl publikován Papežské biblické komise Židovský národ a jeho svatá Písma v křesťanské Bibli, jehož překlad pořídil právě Josef Hřebík, a to společně s dalším biblistou Jaroslavem Brožem. Dokument uvádí ve stručném přehledu klíčová témata biblické teologie, objasňuje stanoviska křesťanské exegeze Starého zákona vzhledem ke stanoviskům židovským a postoj novozákonních autorů k biblickým Židům.
Doc. ThLic. Josef Hřebík, Th.D. S S L (* 29. 3. 1956, Kladno) působí na katedře biblických věd Katolické teologické fakulty UK v Praze, kde již v roce 2000 obhájil disertační práci Lest cestou k požehnání?, která byla v témže roce oceněna nejvyšším stupněm Bolzanovy ceny UK. V roce 2001 měl semestrální stáž v Centro delle religiose v italském Trentu a od roku 2001 je členem Catholic Biblical Association of America a korespondentem Old Testament Abstracts. V roce 2004 byl publikován Papežské biblické komise Židovský národ a jeho svatá Písma v křesťanské Bibli, jehož překlad pořídil právě Josef Hřebík, a to společně s dalším biblistou Jaroslavem Brožem. Dokument uvádí ve stručném přehledu klíčová témata biblické teologie, objasňuje stanoviska křesťanské exegeze Starého zákona vzhledem ke stanoviskům židovským a postoj novozákonních autorů k biblickým Židům.
Josef Hřebík je autorem celé řady statí zabývající se Starým
i Novým zákonem a překladatelem starozákonních i současných textů. Podílí se na
realizaci projektu revize a dokončení překladu Starého zákona započatého
Václavem Bognerem. Na tomto týmovém projektu se podílí kolektiv současných
českých katolických biblistů (roku 2006 vyšel 1. svazek – Pentateuch). Jde o
překlad opatřený obšírnými výkladovými poznámkami, který je reprezentativním
dílem současné české katolické biblistiky. Přednáška proběhne v rámci
programu Slánské akademie volného času.
středa 8. března 2017
Koncert Trombenik
V rámci zahajovacího koncertu Dní izraelské kultury uslyšíte koncert pražské klezmer kapely Trombenik, který se uskuteční dne 6.4.2017 od 20h v prostorách Dividýlka Hotelu Hejtmanský dvůr ve Slaném.
Pánové Trombeniku se nechali zmámit klezmerovou hudbou v roce 2001.
Každý z nich přišel z kapely provozující žánr zcela odlišný. Pod maskou Trombeniku se tak skrývá rocker, folklorista, středověký trubadůr, alternativní polykač střídajících se různých taktů, folkař, funkyman i ethnovlnař.
Jejich barevná hudební minulost určuje styl a směr, jímž kapela kráčí. Klezmerové melodie (písně židovských hudebníků z východní Evropy a z Ameriky) z 19. a 20. století jsou jim základem. A ty sytí hoši jazzem, balkánským duchem, cikánskou nespoutaností, latinskoamerickým rytmem, zastřešují ethnoklenbou a nabíjejí rockovou municí.
Jako klezmeři stáli před posluchači v Praze, na Moravě i v zahraničí. Rozpínají se na velkých podiích festivalů a sálů, smršťují na menších klubových hudebních scénách. Stávají se bodem programů s vážnou hudbou a jindy zcela nevázaně vyhrávají do tance na svatbách a plesech. A konečně čas od času koketují s múzami na divadle.
Charakteristický zvuk kapele dodává pětice nástrojů: klarinet, housle, bendžo, kontrabas a bicí. Zpívá se v angličtině přistěhovalců z Evropy a v jidiš.
Vstupenky na koncert v ceně 50Kč můžete zakoupit online na https://www.kultura.slansko.cz/, na místě před koncertem či v pokladně městského kina, Masarykovo náměstí 159. Pokladna městského kina je otevřena denně, včetně sobot a nedělí od 16 do 20 hodin. Telefon: 312 522 608 (16-20 h).
Pánové Trombeniku se nechali zmámit klezmerovou hudbou v roce 2001.
Každý z nich přišel z kapely provozující žánr zcela odlišný. Pod maskou Trombeniku se tak skrývá rocker, folklorista, středověký trubadůr, alternativní polykač střídajících se různých taktů, folkař, funkyman i ethnovlnař.
Jejich barevná hudební minulost určuje styl a směr, jímž kapela kráčí. Klezmerové melodie (písně židovských hudebníků z východní Evropy a z Ameriky) z 19. a 20. století jsou jim základem. A ty sytí hoši jazzem, balkánským duchem, cikánskou nespoutaností, latinskoamerickým rytmem, zastřešují ethnoklenbou a nabíjejí rockovou municí.Jako klezmeři stáli před posluchači v Praze, na Moravě i v zahraničí. Rozpínají se na velkých podiích festivalů a sálů, smršťují na menších klubových hudebních scénách. Stávají se bodem programů s vážnou hudbou a jindy zcela nevázaně vyhrávají do tance na svatbách a plesech. A konečně čas od času koketují s múzami na divadle.
Charakteristický zvuk kapele dodává pětice nástrojů: klarinet, housle, bendžo, kontrabas a bicí. Zpívá se v angličtině přistěhovalců z Evropy a v jidiš.
Vstupenky na koncert v ceně 50Kč můžete zakoupit online na https://www.kultura.slansko.cz/, na místě před koncertem či v pokladně městského kina, Masarykovo náměstí 159. Pokladna městského kina je otevřena denně, včetně sobot a nedělí od 16 do 20 hodin. Telefon: 312 522 608 (16-20 h).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)